Přesněji teda ne polštář, ale povlak na něj a vyzkoušíme si u toho, jak se šije rovně, zapošívá, obrubuje látka proti třepení a všívá zip (tohle není zrovna do první lekce, ale jsme šikovní, tak to dáme).
Polštář jde samozřejmě ušít i bez toho zipu, ale zdá se mi to hezčí a praktičtější s ním.

Boční strany sešijeme k sobě a aby se látka netřepila, tak ještě přejedeme strany cik-cak stehem. 

Pokud máte rádi jednoduché a přírodní dekorace, tak si se mnou teď jednu vyrobte... obrázky na zeď. Jsou myslím dost efektní a pokud máte, tak jako my, rádi námořní tématiku, tak není nad čím váhat!

Tento nápad odstartoval tím, že jsem doma našla starý kalendář s námořní tématikou. No a v rohu na mě vykukovaly náplavové větve, které jsme nasbírali na přehradě... takže se přímo nabízelo z toho vyrobit dekorační obrázky v námořním stylu :-).

Nejdříve jsem jednotlivé listy kalendáře nechala zalaminovat, v rozích a uprostřed procvakla dírky k navázání na rám. Rámy jsem vytvořila z větví, které jsem spojila lýkovým provazem do čtverce. Nebylo to zrovna jednoduché vybrat takové, které se mi líbily a hlavně by držely v tom čtverci, ale nakonec se po pár pokusech povedlo. Zalaminované  obrázky jsem  napnula do rámu a přivázala stejným způsobem - provázkem.

Vznikly tak jednoduché obrazy v přírodních, originálních rámech (to doslova - každý je jiný)

Hodí se nám stylově ke stínidlu, které jsem vyrobila už dříve.  Takže teď máme "nautical" toaletu :-)

Ne, že bychom oba zalezli přes zimu do nory a probudili se až z jara ( i když to není zas tak špatná představa). I přes zimu  žijeme, ale žijeme tak nějak pořád uvnitř mezi čtyřmi stěnami. Jsme aktivní, ať je to v práci, doma, ve fitku nebo kdekoliv jinde, ale zima člověka zahání (no dobře ne člověka obecně, ale nás) spíš dovnitř.

Žijeme, ale oba cítíme, že to prostě není ono, že nás to ovlivňuje, otravuje, je to už moc dlouhé,  že prostě chceme zase ven, cítit to jaro ve vzduchu, slunce a tu jarní euforii všude okolo, že chceme svobodu a objevovat nové, trávit co nejvíce volného času spolu venku :-)

Těšíme se na to oba už hrozně moc!

Máte to taky tak?

Přála bych si, aby letos přišlo takové to pravé, pomalé jaro, ne z péřovky do trička. Už dlouho takové nebylo. Kdy pomalu vše ožívá, probouzí se, začíná se zelenat a kvést, slunce svítí a začíná pomalu i hřát, venku v parcích a i jinde začne být víc živo a lidi se začnou víc usmívat. 

Proč nemáme rádi zimu ? Nevím, nikdy jsme ji  nepřišli na chuť, i když jsme hodně krát zkoušeli dát jí šanci. Bílá je dobrá, ale zelená je ještě lepší.

Když o tom tak teď ale přemýšlím, tak je to přírodou i tak naprogramováno, takže to vlastně není žádný nenormální stav, že to tak máme. Příroda odpočívá a vlastně i člověk má přes zimu čas na to, na co nemá jindy.

Já jsem třeba letošní zimu vyzkoušela snad nejvíc různých druhů cvičení - sálových lekcí než kdy předtím... vždycky mě to lákalo zkusit, akorát když je venku hezky, jdu cvičit radši ven. Chytilo mě to a zjistila jsem, že i ty mnou dříve zatracované jsou vlastně super - ale venku je to prostě stejně nej!  Začala jsem psát tento blog. Doděláváme a předěláváme si náš byt, pořád něco doma kutíme (na jaře to už musí konečně být!). Ondráš hodně rozšířil svojí sbírku odznaků, plakátů, knížek, bankovek a minci a všeho možného, co sbírá :-) . Vídali jsme se s rodinou a kamarády. Byli jsme na pár výletech. Prožili jsme spolu další zimu a zas o něco jinou, než ty předešlé.... bylo to fajn, ale bylo toho už DOST! :-)

Já vím, píšu, jako by letošní zima byla už nenávratně pryč,  venku 15, zpívali ptáci a slunko vypalovalo sítnice :-). Jako že už je letošní zimy ode dneška konec (vím, je polovina února, ještě si můžem počkat a ještě to možná nekončí). Ale ta chvíle se přibližuje a pomalu přichází a  člověk se v životě musí pořád na něco těšit, a my se momentálně MOC TĚŠÍME NA TO JARO!

Začala jsem s šitím snad v mých 13 letech, kdy probíhaly mé první pokusy a radil mi při tom můj děda - panský krejčí. Nechtějte ani vědět, kolik věcí jsem mezitím zničila, kolikrát jsem párala, nadávala a zkoušela vše znovu a znovu. Někdy taková metoda pokus - omyl. Šití prostě není jednoduché a pokud  chcete mít vše tip-top, tím vším si musíte projít - aneb "učený z nebe nespadl".

Nejsem úplný profík, ale i přesto bych vám ráda poradila ve vašich začátcích.

Šití mě baví (doufám, že bude i vás)  a to je úplně to hlavní.

Začneme s přípravou... je důležitá!

1. Výběr vašeho pomocníka

K šití budeme logicky potřebovat šicí stroj (ručně to jde taky, ale víte jak?). Při jeho výběru byste měli nejenom jít po ceně, ale dívat se i na to, jestli je lehce ovladatelný a intuitivní na obsluhu, jestli má funkce, které od něj čekáte, ale taky na to, jestli by ho vám někdo v okolí v případě potřeby opravil, zda jsou díly lehce sehnatelné apod. Není to vždy pravidlem, ale ty levnější šicí stroje (no- name a obchoďákové značky) nemívají žádné servisní místo a opraváři strojů je třeba ani neopraví, náhradní díly ze strojů jiných značek nesedí  nebo oprava vzhledem k ceně takového stroje nemá cenu. Můžete mít štěstí a natrefíte na dobrý stroj za pár korun, ale já bych to prostě nedoporučovala. Pokud vás šití chytne je to hobby na celý život a nechcete přece co chvíli investovat do nové mašiny.
Samozřejmě ani nejdražší stroj nemusí být dobrou variantou, leckdy je k domácímu šití prostě zbytečný (a ušetřené peníze dejte radši za látky:-). Já mám stroj zn. Janome, který jsem kupovala před 17-ti lety  a kromě pár seřízení šlape pořád jako hodinky... a to chudák se mnou už mnohokrát cestoval, rozhodně ho nešetřím a v provozu je víc než často. Kromě něj mám ještě coverlock stejné značky a overlock Toyota - stejný případ: mám je oba už dlouho, jsou hodně často využívané a problém žádný (overlock ani coverlock na začátek určitě nutné nejsou - jsou to stroje, které Vám udělají výrobek hezký i z rubu, začistí látku a jsou fajn třeba na šití ze strečových materiálů).
Janome a Toyota teda za mě určitě ano, dále bych doporučila třeba Singer (samozřejmě, někdo může mít  s těmito značkami jiné zkušenosti a názory se můžou rozcházet, ale za mě je toto dobrý výběr).
Mimo stroje budeme potřebovat další pomůcky - krejčovský metr, křídy, střihový papír, dobré nůžky, nitě, jehly, špendlíky, páráček (bude hodně ze začátku potřeba) a dlouhé pravítko. Postupem času zjistíte, že toho potřebujete ještě daleko víc, ale tyto věci jsou ze začátku asi nejdůležitější.

2. Jsem šicí stroj - těší mě!

Seznamte se...
Kdysi jsem razila heslo, že návody jsou na nic a na vše je nejlepší přijít sama... přehodnotila jsem to - někdy je dobré se do manuálu podívat, jak vše funguje a do toho od šicího stroje bych to doporučila dvojnásob (a taky si ho dobře schovejte, budete ho určitě mnohokrát potřebovat)
Prozkoumejte všechny funkce, které šicí stroj má, zkuste navinout niť na spodní cívku, zjistěte, jak se zapošívá (zpětný chod) apod. Vezměte si kousek staré látky a zkoušejte jaké stroj nabízí stehy (já vím, je to většinou na stroji nakresleno) ale vlastní "ohmatání" jen pomůže a nic nezkazí.

3. Kde budu šít?

Ideální je, pokud si můžete vyčlenit v bytě na své projekty svůj prostor - velký stůl, který budete využívat jen na šití. Předejdete tak neustálému vytahování a sklízení stroje a všeho potřebného okolo toho. Fajn je taky nějaký regál na látky a šicí potřeby, abyste měli všechno hned po ruce. Kdysi jsem měla na šití dokonce celý pokoj, byla to krása, jen jsem na konci šití zavřela svoje království a další den jsem mohla hned pokračovat. Teď už celý pokoj nemám, ale svůj nový, šicí prostor si zrovna vytvářím v obýváku.
Pokud nemůžete mít tedy alespoň ten svůj stůl nedá se nic dělat - jen prostě budete muset vše po a před každým šitím vytahovat a zas uklízet.  To vás ale přece nemůže odradit od vašich šicích projektů !


4. Co a jak budu šít? 

Vím, že si snad každý začátečník představuje, jak si na sebe ušije hned něco bombovního, něco, co se mu bude líbit, bude sedět, bude originální.... ale logicky, vždy musíme začít od základů, jednoduchých věcí a postupovat dále.
Je samozřejmě možné, že si koupíte krásnou látku, nastříháte na sukni, sešijete a vše bude sedět a vypadat skvěle.... ale musím vás zklamat... s největší pravděpodobností se tak nestane, po dlouhém snažení a nadávání poletí drahá látka do koše a vy s šitím seknete.
Postupujte pěkně pomalu, naučte se šít precizně a kvalitně. Kupte si třeba nějakou knížku pro začátečníky, několik Burd, nakupte pár levných látek a začněte si to od základů pěkně ohmatávat a zkoušet.

Tyto dortíky jsou velice jednoduché na přípravu a myslím, že i chutnaly. Těso můžete upéct samozřejmě i v dortové formě, přidat dovnitř piškoty, nahoru ovoce, polít želatinou apod. - fantazii se meze nekladou.

Rychlá a zdravá polévka z celeru a mrkve. O celerové polévce básnila kamarádka, která ji vaří často - prý je skvělá! A protože jsem ji ještě nikdy předtím nezkoušela, nastal čas to v neděli změnit.

Musím uznat - je fakt skvělá a a určitě ji ještě někdy uvařím - je to rychlé, zdravé, levné, zasytí a je to mňamka :-)

Listy celeru jsou bohaté na vitamín A, zatímco kořeny (a ty budeme na tento recept potřebovat my) jsou bohatým zdrojem vitamínů B1, B2, B6 a C, dále draslíku, kyseliny listové, hořčíku, vápníku, železa, fosforu, sodíku a mnoha aminokyselin. 

Celer má taky velké množství léčivých účinků:  snižuje cholesterol, tlak, zlepšuje funkci ledvin, snižuje riziko rakoviny žaludku, je dobrý na nervy apod.

Mimo jiné mě zaujal hubnoucí a detoxikační účinek samozřejmě - pijte celerový džus nebo chroupejte syrový celer - čím více tím lépe, v průběhu celého dne a uvidíte prý, že sníte mnohem méně smaženého a sladkého (no jasně, přejíte se celeru tak, že už nebudete mít na nic jiného ani místo ani  chuť...).
Toť krátké info o celeru, ať to máme se vším všudy a víme, co jíme :-)

Končím s edukativním okénkem a jde se radši vařit !
 

1 větší celer (kořen)

2-3 mrkve

2 menší cibule

smetana

pepř, sůl, kmín, chilli (nemusí být)

něco zeleného na ozdobu (petržel třeba), opečené toasty

Celer, mrkev a cibuli očistíme a nakrájíme na menší kousky, necháme povařit do měkka (vodu osolíme, opepříme, okmínujeme - nebo můžeme použít vývar). Jakmile je zelenina měkká, vše rozmixujeme a přidáme smetanu (množství podle toho, jak moc krémovou polévku chceme), krátce ještě povaříme, podle potřeby opepříme, osolíme, přidáme chilli. Ozdobíme zeleným listím, ať to nějak vypadá ... no a sníme!

Po dýňové zaujala tato celerovo-mrkvová u mě 2.čestné místo 

ze zeleninových, krémových polévek, které jsem zatím ochutnala :-)

A jaké jsou ty vaše oblíbené?